Malfoy se ušklíbl „No jo Weasleay, ty s tím
nemůžeš nic udělat. Není to tvoje chyba, že tvůj otec má
tolik děcek, že s nimi nedokáže udržet ani krok.“
Ron byl vzteky bez sebe, jeho tváře hořely tutéž
barvou jako jeho rudé vlasy. „Mého taťku si neber do huby,
Malfoy!“
„Může tak akorát udržet svoji mudlovskou práci.
Ministerstvo ho ani nemůže vyhodit, protože by nedokázalo najít
nikoho tak hloupého, na tak směšnou pozici!“
Harry na Draca ostře zavrčel. Ten blonďák nebyl
ničím jiným než obtíží, využívající Rona jen pro zábavu.
„Běž se pojebat, Malfoy!“
Draco vypadal na moment
unešeně, předtím než Harryho začal popichovat se mu podíval do
tváře „Nemusím, já na rozdíl od tebe mám lidi, kteří se o
to postarají“ zasmál se a pošilhal na Pottera.
Se zasvištěním hábitu
se Malfoy otočil a loudavými pohyby mířil na druhou stranu v
doprovodu své věrné skupinky kamarádů. Ron byl stále vzteky bez
sebe. Harry se ho snažil uklidnit, otočil ho směrem ke třídě a
pomalu vyrazili k ní.
***
Brýlatý brunet ležel v
posteli a pořád dokola si přehrával scénku, která se odehrála
toho odpoledne.
Značně podrážděný se
ve zlosti převalil na bok. Proč je Malfoy stále tak neuvěřitelně
nesnesitelný parchant?
V místnosti bylo
nedýchatelno a Harry ucítil svrbění v nohou k noční vycházce.
Vytáhl z kufru Pobertův plánek, opatrně otevřel zmačkané rohy
a rozložil ho před sebe na deku. Potřeboval zjistit že ho na
pobřeží nikdo nepříjemně nepřekvapí.
Maličké stopy se
pohybovali po celé šíři papíru, putující po všech chodbách a
místnostech. V několika menších místnostích však bylo prázdno.
V některých Harry doteď nebyl. Usoudil že jsou schované někde v
začarovaném podzemí hradu. Najednou však jedna maličká stopa
upoutala jeho pozornost: Dracova stopa pomalu kroužila v učebně
lektvarů v podzemí. Snape nikde nebyl, což Harryho lehce
znepokojilo.
Ale sledování Draca není
to co jsi měl v plánu, připomněl si. Stále se však zkoumavě
díval na stopy - Malfoy byl totiž sám. Jistě, mohl teď klidně
sejít do podzemí a zaútočit na něj. Nebyl si jistý jaký je
jeho plán, avšak vidět trpícího blonďáka se zdálo být jako
lákavá představa. Byl naštvaný sám na sebe, že se noční
procházka obrátila v pokus o vraždu. Ale nebyla to jeho chyba, že
ten parchant tak moc upoutal jeho pozornost.
Převlékl se do šatů,
vydrápal se z postele pod jeho neviditelným pláštěm. Napůl byl
nazlobený na Malfoye za to jak je otravný a napůl taky za to, že
zabírá tolik Harryho myšlenek.
Když scházel schody,
nepřetržitě kontroloval Pobertův plánek. Za chvíli (schody se v
noci skoro vůbec nepřemísťovali) stál u velkých dřevěných
dveří do jeho nejméně oblíbené třídy. Shodil ze sebe
neviditelný plášť a namačkal jej polovinu do kapsy.
Hned na prahu učebny
uklouzl, rychle se zvedl a natahoval uši. Draco se zastavil přímo
před ním, podle měl namířeno ven z učebny. „Pottere“ řekl
úsečně „Malfoy,“ zamračil se Harry, svírající svou hůlku
za pláštěm.
Harry si všiml, že
Dracove oči postrájí jejich povědomou zlomyslnost. Namísto šedé
koule se zdály být skleslé, jako by se Malfoy dusil. Z jeho úst
vyletěla slova dřív než je stačil zastavit „Co se děje?“
Dracovi se v očích
podezřele zablýsklo „Proč tě to zajímá?“ zamračil se.
Harry pokrčil rameny.
Pokud se chce Malfoy chovat takhle, dobře tedy „Nezajímá“.
Draco se něj náhle sklíčeně podíval což zpúsobilo že se
Harrymu sevřel hrudník. „Prostě mi řekni proč jsi tak smutný“.
„Na tom nezáleží
Pottere“ odpověděl uštěpačně Malfoy „Já jen.. um.. to je
jedno. Nepochopil by jsi to“ snažil se ho odstrčit z cesty, Harry
se však ani nepohl a chytl ho. Byl podrážděný tím jak se culil.
Přisunul ho ke zdi, přiblížil se, cítil jeho horký dech. Draco
se pod Harrym nepohodlně zakroutil když se přibližoval k vlhkým
studeným cihlám.
„Co bych nepochopil?“
zeptal se.
„To že já -“ Harry
byl však v takovém pokušení a zároveň tak naštvaný, že
přitiskl své rty k jeho jemným růžovým rtům.
Harry si povzdechl a
posadil se. „Řekneš mi sakra co to s tebou je, nebo co? Neuvěřím
ti ani na vteřinu, že jsi v pohodě“.
Malfoy byl roztřesený.
Snažil se ze všech sil aby se uklidnil, ale dosáhl jen toho že
byl v šoku, zmatený a podrážděný. K Harryho překvapení
pateticky zakňučel „Myslím, že jsem se do tebe zamiloval“
○○○○○○○○
Žádné komentáře:
Okomentovat